Organizace ocení spíše know-how
Tomáš Řemínek stál u zrodu několika dobročinných organizací, poslední dekádu spolupracuje s vizionářem a miliardářem Karlem Janečkem. Mimo jiné řídí jeho nadaci a stojí také za akcelerátorem 3-2-1 dílna, který podporuje sociální inovátory a odvážné neziskové organizace, které se nebojí chovat byznysově.
Chcete mezi ně patřit i vy?
Pak si poslechněte úvodní díl podcastu Bez grantu?!, kde se dozvíte, co musíte udělat pro to, abyste byli úspěšní…
Tomáši, v čem se liší byznys od neziskového prostředí?
Podle mě se v zásadě tolik neliší, nezisk i byznys přináší nějakou hodnotu do společnosti. Ale pravdou je, že neziskovky vyhledávají spíše granty, zatímco byznys si na sebe musí umět vydělat sám.
Mohou si vydělávat i neziskovky?
Ano, s tím rozdílem, že výdělek pak musí jít zpět do neziskové organizace. V okamžiku, kdy nemáte finance jen od jednoho subjektu, ale také od dalších dárců, případně z vlastní výdělečné činnosti, provozujete vícezdrojové financování. Pokud to poskládáte takto pestře, bude se vám volněji dýchat… Vícezdrojové financování považuju za nejzdravější, všem organizacím bych rozhodně doporučil diverzifikovat zdroje. Dnes už se to moc nestává, ale dříve tu fungovalo i tak, že neziskovka dostala velkou částku z evropských strukturálních fondů a pak zapomněla na to, že jim grant jednoho dne vyprší. Když se pak probudí teprve chvilku před vyschnutím zdrojů, není to jednoduché. Takto nedoporučuji hospodařit.
Nadace Karla Janečka podporuje projekty i finančně?
Pro nás jsou finance až na posledním místě, dnes už víme, že pro mnoho organizací je klíčová konzultace, předání know-how, propojení, kontakty. V další fázi pak výjimečně dojde i na peníze, ale když to jde, snažíme se pomáhat spíše jinými formami. Třeba tím, že žadatele zapojíme do akcelerátoru 3-2-1 dílna. Ten funguje už 6 let a díky němu hledáme a podporujeme projekty, které jsou společensky prospěné a zároveň mají svůj byznys model. To je pro nás klíčové. Na začátku pomáhat spíše programem, mentory. Pokud organizacím, které jsou na začátku, dáte peníze, může je to zničit. Jako byste přelili květinu. My se snažíme být citlivější pěstitelé.
Jak akcelerátor funguje?
Akcelerátor je urychlovač procesů, zrychlujeme proces už od samotného nápadu, pomáháme lidem třeba i s tím, jak vůbec mají přijít na nějakou inovaci. A pak ověřujeme byznys model, testujeme. Než projekt dozraje třeba až k investici. Tohle by v reálu mohlo trvat klidně několik let a někteří by během tohoto dlouhého času vybudovali projekty, o které by pak nikdo nemusel mít zájem. Touto cestou se snažíme nejít a hypotézu fungujícího modelu ověřujeme během týdne.
Každá organizace by měla mít svůj byznys model?
Pokud nějaká organizace do akcelerátoru vstupuje, chceme, aby měla hypotézu byznys modelu. Zkrátka směřujeme spíše k tomu, aby určitý projekt v budoucnu živil klidně celou organizaci. Pokud chce být organizace udržitelná, měla by si umět vydělávat sama. Ale třeba při práci s hendikepovanými to často nejde, tam je to složité. Jsou i projekty, kde to možné není.
Uvedeš nějaký příklad organizace, které vícezdrojové financování funguje?
Rozhodně bych vyzdvihl třeba Elpidu a projekt Ponožky od babičky, to je byznys model, který funguje skvěle. Netvrdím ale, že je potřeba hned celou organizaci financovat z vlastních zdrojů, jde nám spíše o postupné budování a strategii. Dnes už jsou běžné i organizace, které financují až 70 % rozpočtu z vlastních zdrojů. I to je úžasné.
Jaké projekty jste podpořili v akcelerátoru?
Akcelerátor podpořil třeba projekt Na ovoce, Učitelnice.cz, Kokozu, Hejného metodu, Matemága a mnoho dalších. Některé záměry ale skončily už na Dílně, ukázalo se, že nejsou životaschopné. Zhruba 40 % projektů jsme pohřbili. Což ale vnímáme jako dobrý krok. Je běžné, že se hypotéza nepotvrdí. Pro týmy je to ale i tak velmi emočně náročné, přijdou k nám se svým vymazleným projektem a pak během několik dnů přijdou na to, že o něj nikdo nemá zájem. Ale my je od začátku učíme, aby se nezamilovávali do svých projektů, ale do problémů, které řeší.
Můžeš jmenovat příklad neúspěšné hypotézy?
Hned na začátku narazili třeba v organizaci Na ovoce, lidé mapovali ovocné stromy ve svém okolí a oni chtěli, aby v mapě byli vidět i zpracovatelé ovoce, třeba moštárny, které by za místo na mapě platili. Nicméně stačilo vyjet mezi palírny a moštárny a zjistili, že o to nikdo nestojí. Že tam mají tolik práce, že nestíhají a žádnou reklamu v mapě nepotřebují. Nakonec ale našli jiný byznys model a vznikl tak e-shop s původními odrůdami stromů. Ten e-shop pak posbíral i nějaká ocenění. Pokud by si to neověřili včas, začali by nejspíš budovat aplikaci, za programátory by vyhodili stovky tisíc a teprve potom zjistili, že o to nikdo nestojí.
A jaké sociální inovátory dáváš za vzor?
Za opravdu úspěšné společensky prospěšné inovace řadím třeba projekt Rekola, ti začínali jako punková neziskovka, ale postupně vzniklo sociální podnikání, které dnes spolupracuje s mhoha městy.
Jaký je rozdíl mezi podnikáním a sociálním podnikáním?
Sociální inovace je produkt nebo služba, která řeší problém u samotné příčiny, u kořenů. Může být nezisková, polozisková a dokonce i zcela zisková. Sociální podnikání nejsou jen chráněné dílny, dneska je ten pojem širší a jde zkrátka o to, že je to podnikání, které řeší nějaký problém ve společnosti. Ale já říkám, že každé podnikání by mělo být společensky prospěšné…
Co když chci sociálně podnikat, třeba v rámci nezisku? Jak začít?
Přihlásit se do Dílny, nebo do jiného akceleračního programu, je jich spousta. Je důležité si projekt ověřit. Nehledat hned peníze, ale uživatelů a zákazníků se zeptat, jestli by o vaši inovaci vůbec měli zájem. Vyjděte do ulic a ptejte se. Řadu akceleračních programů nabízí i Impact Hub, některé akcelerátory jsou zase orientovány spíše na startupy, to je třeba JIC. A sociální inovátory podporuje v neposlední řadě i stát. Existují i inkubátory, které projekty piplají od A do Z. Někdy mohou pomoci i mentorské programy, je dobré nastavit s odborníkem strategii, role v týmu atd. V Česku bohužel není žádná platforma, kde lze najít informace uceleně, ale není tak těžké si to dohledat, není to žádná raketová věda.
Podcast Bez grantu?! vychází každého dvanáctého v měsíci.
V druhé sérii probereme s absolventy akcelerátoru 3-2-1 dílna vždy jedno téma
týkající se rozjezdu společensky prospěšného podnikání.
K poslechu na Apple Podcasts, Spotify i v přehrávači.
