Jsou i v Česku fondy, které nezajímá jen byznys, ale také dopad? Jaká je aktuální situace na trhu?
Pokud má i váš projekt měřitelný přínos pro společnost a poohlížíte se po vstupu investora, poslechněte si,
jakým chybám byste se měli vyvarovat.
- Co je to udržitelné a impaktové investování?
- Kolik projektů ještě Tilia Impact Ventures podpoří?
- Jaká jsou kritéria výběru?
- V jaké fázi podnikání byste se vlastně investorovi měli ozvat?
Magdaléna Radová hledá firmy, které reálně a měřitelně přispívají k lepšímu světu. Je totiž impaktovou a investiční manažekou ve fondu, který se zaměřuje na podporu společensky prospěšných podniků a sociálních inovátorů. A právě o odpovědném a udržitelném podnikání a o fondu Tilia Impact Ventures jsme si povídaly v našem podcastu.
Magdaléna Radová hledá firmy, které reálně a měřitelně přispívají k lepšímu světu. Je totiž impact a investiční managerkou ve fondu, který se zaměřuje na podporu společensky prospěšných podniků a sociálních inovátorů.
Magdo, myslím, že investování už si úplně definovat nemusíme, to zvládneme. Když jsme se ale připravovali na tento rozhovor, narazili jsme na pojmy impactové investování a udržitelné investování, kterému se věnujete vy ve fondu.
Můžeš nám vysvětlit, jaký je mezi tím rozdíl?
Já bych řekla, že impactové investování je podmnožinou udržitelného investování. A když se na to podíváme na nějaké škále, tak impactové investování propojuje světy tradičního investování a tradiční filantropie. A je někde mezi nimi. Impactové investování je vlastně investování s přesahem – sociálním a nebo enviromentálním – a s nějakým společenským prospěchem pro společnost. A udržitelné investování může být jenom mapování ESG rizik (ESG = enviromental social government) a případně vynechávání některých oblastí s jasným negativním dopadem. Takže je to vlastně minimalizace toho negativního dopadu. Kdežto impactové investování se snaží zaměřovat na projekty, startupy, které generují pozitivní společenský dopad.
Investiční fond Tilia Impact Ventures vznikl jako první vlaštovka udržitelného investování v Česku. Prozradíš nám, co stálo za nápadem jít touhle cestou?
Před 10 lety začaly v Česku vznikat první inkubátory a akcelerátory se zaměřením na sociální podniky nebo společensky prospěšné podniky. A zhruba v roce 2015 se vlastně začala objevovat potřeba – další stupeň – podpory pro tyto sociální inovátory. Za tímto nápadem stojí Silke Horáková, spoluzakladatelka nakladatelství Albatros a Petr Vítek, spoluzakladatel sítě Impact Hub v České republice. A právě oni společně přišli za některými investory v Česku, filantropy i nadacemi a společně se zasadili o vznik Tilia Impact Ventures, jako prvního impactového investičního fondu v Česku.
A to je jak dlouho? Tři roky?
Založení Tilie bylo v roce 2018. Takže ano, letos v podstatě slavíme 3 roky od založení.
Ty jsi zmínila kritéria ESG. Řídíte se těmito kritérii i vy ve fondu? Můžeš tuto formu investování popsat detailněji?
Já bych řekla, že tato kritéria také používáme. Značí to určité okruhy oblastí na které se při posuzování investic díváme. Je to spíše takové mapování a jedná se vlastně o výchozí bod, který používají firmy, které se zabývají udržitelným investováním. Co my v Tilii děláme a je specifické pro impactové investování je, že nás zajímá záměrnost dopadu, jako první věc. A jako druhá věc je pak měření, respektive řízení dopadu – tzv. impact management. Tady se zabýváme dopadem v celém investičním procesu – dopadem na sociální a nebo enviromentální aspekty – a jdeme v tom hlouběji než je jenom samotná ESG analýza.
A tento dopad je tím hlavním rozdílem mezi klasickým a impact investováním?
Ano, je to tak. Klasické investování se dívá na financování z hlediska dvou dimenzí a to finanční náročnosti a rizika. A impactoví investoři k tomu ještě přidávají dopad jako tu třetí dimenzi – čočku přes kterou se na to dívají.
Dalo by se tedy říct, že Tilia propojuje tradiční investování s filantropií?
Dalo by se to tak říct.
Jak si zmiňovala, fond vznikl před 3 lety. Jaká byla situace tehdy a jaká je situace aktuálně? Vnímáš, že se impact stále více dostává do investičního prostředí? Zároveň asi to stále není běžný postup a stále převažují klasické investice. Můžeš nám k tomu něco více říci?
My se tady bavíme o českém prostředí a já osobně jsem před tím dlouho žila v Lucemburku a tam situace byla úplně jiná. Řekla bych, že u nás jsme tak 10 – 15 let pozadu. Ale když porovnám situaci před 3 lety, kdy jsem se kvůli Tilii stěhovala do Česka, tak to byl vlastně ekosystém v brzkém stádiu. V průběhu daných 3 let vidíme velký vývoj. A to jak na straně projektů – startupů inkubovaných, akcelerovaných, jak ty jejich nápady postupně zrají – tak na straně investorské. Koneckonců i na straně udržitelnosti, co se týče firem. Takže v celém tom ekosystému naší vize a naší teorie změny, je nejenom úkolem Tilie investovat do těchto společensky prospěšných projektů, ale i přispívat k osvětě a sloužit jako vzor k tomu, aby tu vznikli další investoři a další kapitál, který se nedívá jen na finanční – byznysovou stránku, ale také na tu dopadovou. A můžeme říci, že v tom posledním roce tu vzniklo hodně fondů, které mají právě tento impactový apetit.
Můžu se jen zeptat, jaké procento operací na investičním trhu spadá do kategorie impact investování?
Na celém investičním trhu bych řekla, že je to něco kolem 1%.
Máš na mysli v Česku i v zahraničí?
Statistiky pro český trh nemám, ale globálně je to zhruba 1%. Udržitelné investování je globálně cca 40%.
Můžeme tedy říct, že Tilia spolupracuje výhradně s projekty, které chtějí měřit svůj dopad? Nemáte tedy žádné vyloženě komerční projekty?
Měřitelnost dopadu je jedno z našich klíčových kritérií, na které se díváme jako na první hledisko. Zároveň tento dopad musí jít ruku v ruce s udržitelným byznys modelem. Je to hlavně proto, že když ty dvě složky jsou integrované, tak čím víc ten projekt byznysově škáluje, tak tím větší je dopad na společnost. My vlastně hledáme zakladatele, kteří už mají tento mind-set v sobě. Mají dané poslání – buď jsou naštvaní a chtějí něco ve společnosti změnit a nebo jsou zažraní do nějakého společenského problému a opravdu je to zajímá.
Je mi jasné, že úplně není jednoduché popsat, jak se dopad jako takový měří. Je to tak?
V tomto kontextu bych ráda zmínila cíle udržitelného rozvoje o kterých jsme se tu ještě nebavili. Je to celkem 17 cílů, které byly vytyčené v roce 2015 všemi zeměmi, které jsou součástí OSN – jedná se o cíle, jak přispět k rozvoji ve světě. Tyto cíle jsou zároveň společným komunikačním jazykem – kdo k čemu jak přispívá (tedy kdo jak přispívá například ke snižování chudoby ve světě, ke zlepšování kvality vzdělávání, řešení klimatické krize, udržitelnosti a transparenci ve společnosti). A také my v Tilii se k těmto cílům a podcílům vztahujeme. A potom měříme dopad v každé fázi investičního procesu – a to už ve chvíli, kdy s majiteli projektů začínáme mluvit. Na toto máme screeningovou tabulku, kde se díváme na potenciál dopadu. Z tabulky přesně odhadneme, zda je tam určitá dopadová teze a zda aktivity, které daný projekt / startup vykonává, přispějí ke změně, kterou chtějí generovat. Zda je tam jasný a přesvědčivý řetězec následků. A pak se díváme na potenciál samotný – kdo jsou koncoví lidé / subjekty, které mají z projektu prospěch. Také se díváme a hodnotíme potenciální rizika.
Dalo by se říct, že investujete do nějakých určitých oblastí nebo je to mix?
My jsme obecně zaměření. Ale dalo by se říci, že jsou 4 tematické oblasti, které nás zajímají a kterým se primárně věnujeme. A to je sociální inkluze, udržitelnost a cirkulární ekonomika, kvalita ve vzdělávání a well-being. V současné chvíli máme zainvestováno 5 projektů. Náš první projekt je Datlab, s.r.o.. Je to hlídací pes státu v oblasti zadávání veřejných zakázek. Nástroje Datlabu přispívají k transparentnosti veřejných zakázek. Mezi další projekty patří DOT Glasses – projekt, který nabízí revoluční řešení v oblasti poruch zraku. Pak jsou to projekty Cyrkl nebo MIWA Technologies v oblasti udržitelné ekonomiky. Cyrkl je mezinárodní společnost, jejímž hlavním posláním je přinášet do odpadového hospodářství principy cirkulární ekonomiky za pomoci inovativních technologií, analýzy dat a strojového učení, a tím měnit podobu odpadového hospodářství. MIWA Technologies eliminuje odpad z jednorázových obalů potravin, zaměřuje se přitom na celý dodavatelský řetězec od výrobce až po domácnost.
To jsou všechno české projekty?
Ano, jsou to všechno české projekty. Je to i kritérium prvního fondu Tilie – investovat do projektů, které jsou české a nebo do projektů, které mají zásadní dopad v České republice.
Je v České republice takovýchto projektů dostatek?
Ano. Kdybychom si to nemysleli, tak fond nezakládáme. A vidíme také, že těchto projektů je tu čím dál tím více. My jako fond vybíráme hlavně ty třešničky na dortu, protože chceme mít naše portfolio co nejlepší. A zároveň Tilia 1 je pilotní fond a chce ukázat, že tento styl investování je a může být životaschopný i tady v České republice. Je to ale malý píseček. V budoucnu se plánujeme dívat i za hranice naší republiky.
Magdo, v jaké fázi jsou projekty, které vás nejčastěji oslovují?
S dopadovými inovátory mluvíme už v brzkém období, kdy mají nápad a nebo teprve testují produkt. Rádi jim v této fázi radíme. Projekt pro nás pak začíná být zajímavý ve fázi, kdy má tzv. proof of concept. Tedy důkaz toho, že projekt nebo služba je životaschopná, má za sebou pilot a jeho vyhodnocení, první platící zákazníky a má nějakou trakci – tedy my vidíme další pipelinu potenciálních klientů. A zároveň projekt samotný má know-how, unikátní řešení a to nejen na českém trhu, ale i napříč Evropou. Zároveň je pro nás klíčový i tým zakladatelů – zda jsou členové týmu motivovaní a mají byznysové zkušenosti.
Můžeme se teď zastavit u samotného procesu? Jak to celé vlastně probíhá? Projekt vás osloví a co pak následuje? Popíšeš nám, jak běžně toto celé vypadá?
Většinu projektů zahlédneme na konferencích nebo prezentacích akceleračních programů či u našich partnerů. Projekt nám pak pošle svůj pitch deck (krátká prezentace). Pokud jejich plán není na první pohled úplně mimo, pak si s nimi domluvíme schůzku a doptáváme se na otázky finanční, operativní a dopadové. Na základě prvního pohovoru a schůzky si řekneme v týmu, dáme si feedback a stanovíme si další kroky. Od projektů si pak vyžádáme finanční plán, detailnější pitch deck a představu o dopadové tezi, kterou mají. Pak už je to série schůzek a callů, shánění detailů. Samotný investiční projekt pak v Tilii vypadá tak, že po sérii prvních schůzek připravíme tzv. teaser pro naši investiční komisi, která má pravomoc rozhodovat o tom, do kterých projektů investovat a do kterých ne. Pokud dostaneme zelenou a k tomu i nějaké doplňující otázky od investiční komise, pokračujeme v procesu a zjišťujeme si detaily ve větší hloubce, jednáme s majiteli projektu, jednáme s jejich partnery a získáváme feedback z trhu, od konkurence a další informace. V průběhu toho pak připravujeme návrh pro investiční komisi a zároveň zveme tým, aby projekt představil osobně. Poté proběhne diskuse na základě které se rozhodneme, zda do projektu investovat či nikoli. Bavíme se o velké skupině technických detailů, kterých vás raději ušetřím :).
Takže to zní jako proces na několik měsíců.
Obvykle je to proces, který trvá několik měsíců. Není to většinou tak, že by se čekalo na nás, protože jsme pomalí, ale protože je tam více věcí, které je třeba dodat nebo dotvořit.
Kdybych měla takovýto plán a neznala žádného z vašich partnerů, najdu u vás na webu nějaký kontakt na který se můžu ozvat?
Určitě, můžete poslat e-mail na info@tiliaimpactventures.cz a my už si to přebereme.
Jak potom Tilia do provozu organizace, kterou podporuje, zasahuje?
Já bych nepoužila slovo zasahuje, protože ta finanční investice je jedna věc. Ale vlastně Tilia a obecně impactoví investoři jsou speciální tím, že věnují hodně pozornosti té nefinanční podpoře. Není to zásah, ale spíše podpora v celé té post-investiční fázi. A ta je různá v závislosti na projektu.
Může od vás projekt dostat třeba i půjčku nebo grant?
My investujeme a očekáváme, že se nám ty peníze vrátí. Ale ta škála investičních nástrojů je široká a v portfoliu máme i projekt, kterému jsme poskytli půjčku s nějakými speciálními podmínkami. Granty neděláme.
S jakým kapitálem momentálně operujete?
Tilia jednička je maličkatý fond ve velikosti 60 mil. korun. Chceme zainvestovat 8 – 10 projektů, které chceme podpořit. Už teď připravujeme nový fond, který bude desetinásobně větší i geograficky, s podporou evropských investorů.
Kolik máte v současné době investorů?
V současné době máme 2 velké české nadace a potom 21 individuálních nebo korporátních investorů.
Jak tuto investici získat? Kde začít, co dělat?
Záleží, kde na té své podnikatelské cestě jste. Pokud jste ve fázi nápadu, pak bych Vám určitě doporučila zkusit jít do inkubačního – akceleračního – programu s impactovým přesahem. Pak začnete testovat – co nejdřív – třeba formou dotazníku. A pak hledat svůj byznys model, který nemusí být ze začátku určitě perfektní. A potom vše pilotovat.
Kdy myslíš, že je ten správný čas na vstup investora?
V okamžiku, kdy je investovatelný. A pak je ještě důležité na začátku využít prostředků, které máte vy, vaši kolegové, spoluzakladatelé, rodina. Potom velmi často ještě nebývá čas na institucionálního investora. Ale na českém trhu existuje hodně angel investorů a to i takových, které zajímá dopad a hledají zakladatele s dobrou karmou. Myslím si, že toto je takový ten první dobrý krok. A potom, když jste připraveni na škálování, tak se určitě obraťte na Tilii.
Jaké jsou nejčastější chyby žadatelů?
Úplně nevím, jestli bych začala listovat ty chyby, ale spíše poskytnu trochu vhledu do toho kolik projektů my vlastně vídáme. Tak za ty 3 roky fungování Tilie nám prošlo pod rukama více než 1000 dealů a z toho zhruba 400 – 450 bylo relevantních, do té míry že jsme je zkoumali více nebo si s nimi dali první call. 16 z nich jsme poslali na naši investiční komisi a 5 jich máme zainvestovaných. Myslím, že je to poměrně velké síto. Není nepodobné sítu v klasických FC fondech, jenom pro nás je tam na víc ta dimenze toho dopadu. Takže naše nároky jsou jak v oblasti byznysu, tak v oblasti dopadu. A když se podíváme na ty chyby nebo spíše důvody, proč ty projekty odmítáme. Je to hlavně fáze projektu, kdy není ještě připravený. Nebo nemá jasný byznys model. Nebo ten byznys model není škálovatelný či v něm vidíme nesrovnalosti. Nebo finanční plán na 3-5 let je za nás naprosto nerealistický. Nebo často zjistíme, že není záměr konání dobra – dopadu, že je to jen nějaký vedlejší produkt, tzv. nice to have. A když do toho rýpeme hlouběji, tak vidíme, že ten projekt se bude ubírat jiným směrem, než my bychom rádi.
My máme na Tebe už jenom poslední otázku, kterou pokládáme všem našim hostům. Kdybys měla dát jednu radu začínajícím podnikatelům, jaká by to byla?
Nebát se jít za svým snem, ale nebát se jít za ním společně. Člověk nemusí všechno dělat sám, může využít podpory, která tu na českém trhu je. Využít možnosti mentorů, kteří tu jsou. Ptát se a získávat feedback. Jít za svým snem a to tak, aby to bylo udržitelné pro samotného zakladatele – tedy hledat byznysové příležitosti. Já věřím, že udržitelnost a impact jsou jedny z největších byznysových příležitostí v dnešní době. Že se to dá dělat udržitelně.
Podcast Bez grantu?! vychází každého dvanáctého v měsíci.
V druhé sérii probereme s absolventy akcelerátoru 3-2-1 dílna vždy jedno téma
týkající se rozjezdu společensky prospěšného podnikání.
K poslechu na Apple Podcasts, Spotify i v přehrávači.
